Články 

Bílé stráně v západní části Českého středohoří - pokračování

České středohoří (Arnika - Tým Bořena) - V předchozím článku, který se týkal tzv. „bílých strání“, jsem představil několik těchto lokalit mapovaných v jižní periferii Českého středohoří, kde se jedná zhruba o 6 km široký pruh táhnoucí se na levém břehu řeky Ohře od Postoloprt až k vrchu Lovoš u Lovosic.

V tomto článku chci ve výčtu těchto lokalit pokračovat a představit zbývající významnější plochy tohoto typu na daném území. Přitom se mapované lokality opět vyznačují různou velikostí, kvalitou podkladové horniny, morfologickou pestrostí i svou orientací.

Bílá stráň na Lenešickém chlumu

Jedná se o několik ploch nacházejících se na jižním svahu Lenešického chlumu asi 3 km severně od obce Lenešice. Najdeme je, pokud budeme sledovat cestu s modrou turistickou značkou. Bílé stráně se nacházejí po obou stranách této cesty v místě jejího prudkého stoupání k vrcholu Lenešického chlumu, kde se nachází betonová vodní nádrž. Geomorfologicky zajímavější je lokalita nacházející se vpravo od cesty asi 100 m před vrcholem s poměrně velkým sklonem terénu s částečně obnaženou surovou půdou. Bohužel jsou zdejší stráně z velké části zarostlé křovinami (hloh obecný, trnka atd.) a výjimkou nejsou ani sporadicky se vyskytující vzrostlé stromy (trnovník akát).

Bílá stráň na Březenském vrchu

Lokalita se nachází na severním a severozápadním svahu Březenského vrchu nad řekou Ohře v Březně u Postoloprt. Stráň je zakončena již opuštěným lomem, který byl, společně s břehem řeky Ohře, vyhlášen v roce 1998 přírodní památkou. Zároveň jde o významnou paleontologickou lokalitu. Samotná „bílá stráň“ je značně rozsáhlá a poměrně dobře vyvinutá s četnými místy s obnaženou surovou půdou. Stráň nemá příliš prudký sklon. Botanicky se na první pohled jedná o poměrně pestrou a zajímavou lokalitu. Bohužel, jako většina podobných lokalit, pomalu zarůstá keři (především hloh obecný a trnka) a stromy (bříza, modřín atd.).

Bílé stráně na Velkém vrchu u Vršovic

Velký vrch u Vršovic byl v roce 1989 vyhlášen národní přírodní památkou. Jedná se o významnou lokalitu teplomilné květeny a mykoflóry. Jednotlivé plochy „bílých strání“ bychom zde našli na jižním a západním svahu. Jedná se o několik různě velkých ploch navzájem oddělených lesním porostem. Tu největší a nejzajímavější najdeme, pokud budeme od místního hřbitova pokračovat dále po cestě rovně nahoru směrem k úpatí vrchu. Podle zbytků kmenů stromů a keřů lze usoudit, že je zajištěna pravidelná péče o stráň. Samotná lokalita má značně zbrázděný terén s četnými bílými plochami. Na úpatí stráně se nachází několik řad ovocných stromů a vzrostlé stromy a keře jsou rozesety i na zbytku lokality (jírovec maďal, hloh obecný, javor klen atd.). Zhruba prostředkem stráně prochází rokle, za níž pokračuje několik dalších menších ploch, jež se táhnou po celém západním svahu Velkého vrchu. Tyto lokality jsou ovšem již mnohem více zarostlé křovinami. Západní svah zasahuje již do prostru vojenské střelnice, proto se zde objevují cedule se zákazem vstupu, které je, zvláště v době cvičení, nutno respektovat.

Druhou větší plochu „bílé stráně“ objevíme vlevo nad cestou, kterou jsme přišli z Vršovic a která pokračuje po úpatí vrchu dále směrem doprava. Je zhruba stejně velká jako lokalita první, rovněž se značně zbrázděným povrchem a četnými plochami obnažené surové půdy. Je řídce porostlá křovinami.

Další stráň se nachází kolem vojenské střelnice situované v bezprostřední blízkosti Velkého vrchu, a to především ve svahu za ní. Jedná se o geomorfologicky zajímavý a poměrně značně zbrázděný svah přecházející v lesní porost. Na několika místech svahu prosvítá bílá surová půda. Převážná část stráně je holá bez známek zarůstání keři či stromy. Až na několik trsů kavylu zde nebyly zjištěny žádné významnější rostlinné druhy. Bohužel se lokalita nachází ve vojenském prostoru (vojenská střelnice) se zákazem vstupu.

Stráň nad zahrádkářskou kolonií nedaleko obce Vršovice

Tato lokalita se nachází asi 0,5 km za obcí Vršovice ve směru na Chožov nad zahrádkářskou kolonií. Jedná se o středně velkou terasovitou „bílou stráň“ s obnaženou surovou půdou a roztroušenými křovinami, která na svém horním okraji přechází v borový les. Nebyly zde zjištěny žádné významnější rostlinné druhy.

Fotografie "bílých strání" najdete: zde

Kontakt: RNDr. Jindřich Petrlík,