Kdo jsme
Pobočky
Publikace
Podpořili nás
Ochrana přírody
Toxické látky a odpady
Centrum pro podporu občanů
Chci být členem
Chci být dobrovolníkem
Chci finančně přispět
Chci pracovat
Kampaně a projekty
Fotogalerie
Články, Infolist
Petice, Jiné odkazy
Úvodní stránka Modul nebyl nalezen
CHYBA
Modul nebyl nalezen
PoĹľadovanĂ˝ modul aplikace nebyl nalezen.
  zpÄ›t    titulnĂ­ stránka    správce
English ARNIKA webEnglish version
Novinky
Arnika má nový web
Seminář ke kvalitě ovzduší
Poruba: soud zakázal kácení
Rss ]  [ Archiv ]

Akce
Žádná akce nenalezena
Více  ]  [  Archiv  ]

Tiskové zprávy
Střelecký ostrov - pozastavení
Petice proti zástavbě u lesa
Toxické látky v domácnosti
Archiv  ]

Články
Primátor a dopravní kolaps
Služby lesa za stamiliony
Havárie ve spalovnách odpadů
Archiv  ]

~ Chcete-li informace z e-mailového listu ARNIKY, napište Váš email:
Vyhledávání na webu Arniky:

 Novinky 

Veřejnost se může zapojit do připomínkování Mezinárodního plánu povodí Labe

30.4.2009

PRAHA / ÚSTÍ NAD LABEM - Až do 22. června má veřejnost možnost připomínkovat Mezinárodní plán povodí Labe (1). V rámci Mezinárodního labského fóra, které se v uplynulých dvou dnech uskutečnilo v Ústí nad Labem, jej představila Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) složená ze zástupců České republiky, Německa, Polska a Rakouska. „Dokument by měl zajistit udržitelný rozvoj a trvalé zlepšování kvality vod v celém povodí, ale vidím v něm i nedostatky, zejména pokud jde o úpravu lodní dopravy či eliminaci chemických látek,“ uvedla k plánu Ing. Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana přírody sdružení Arnika.

Jak stanovuje Rámcová směrnice o vodách, všechny státy v povodí Labe by měly usilovat o nižší znečištění vody a celkové zlepšení podmínek pro živé organismy. „Měli by k tomu přispívat všichni, kteří nějak užívají vodu a vodní toky, tedy i plavební společnosti. Problematika zásahů na zlepšení a udržení splavnosti Labe je v plánu řešena jen velmi všeobecně," upozorňuje Jana Vitnerová. Podle německé nevládní organizace BUND je nutné tuto otázku řešit i na německé straně. „Každý stavební zásah má negativní vliv na morfologii vodního toku. Objem přepravených nákladů se trvale snižuje. Jsou takové zásahy vůbec v souladu s Rámcovou směrnicí o vodách?“ uvedl v diskusi Ernst-Paul Dörfler z organizace BUND. „Nebyly by finanční prostředky využity lépe investováním na reálné využití vodní cesty, nebo na opatření, která skutečně zlepší stav toku?“ uvažuje Dörfler.

Směrnice požaduje také snižování množství toxických látek, a to zejména organických látek a těžkých kovů, které řeku znečišťují. Rtuťová zátěž by měla být snížena nejpozději do roku 2017. Do té doby by totiž měly být vyřešeny jak staré ekologické zátěže (ve Spolchemii v Ústí nad Labem již byly zlikvidovány, pardubická Synthesia je právě odstraňuje a v dohledné době by mělo dojít k jejich odstranění i ve Spolaně v Neratovicích), tak rtuťové znečištění z čistíren odpadních vod, a to díky strategii omezování rtuti přijaté Evropskou unií. Jak uvedl zástupce německého chemického průmyslu Hans-Jörg Theyner, ostatní státy v labském povodí již od užívání rtuti v průmyslu upustily. Plán povodí vychází navíc vstříc české straně, která je v odstraňování znečištění rtutí pomalá i ve srovnání se zeměmi, jako je například Indie či Pákistán (2). Podle Heinze Glindemanna z vedení přístavu v Hamburgu se české chemické znečištění navíc podepisuje i na vysokých nákladech, které musí přístav vynakládat na odstranění sedimentů ze dna Labe.

Jak upozorňuje RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady ze sdružení Arnika, problémem zůstávají další látky, jako například hexachlorbenzen (3) či oktachlorstyren. "Do vody se dostávají především v důsledku nevyhovující technologie v v ústecké Spolchemii. Ta by sice měla problém řešit kromě jiného na základě Národního implementačního plánu a Stockholmské úmluvy, ale státní orgány nejsou příliš důsledné v kontrole, zda jsou tyto dokumenty dodržovány," uvedl Petrlík.

Jako závažný problém se podle něj ukazuje i znečištění perfluorovanými sloučeninami typu PFOS (perfluoroktansulfonan) (4), jimiž jsou výrazně kontaminovány ryby v Labi."Je nezbytné stanovit strategii pro sledování úniku těchto látek a zavést povinnost jejich evidence v průmyslových podnicích. Chybí také soustavnější sledování obsahu dioxinů v tělech ryb v Labi. Nárazová data nejsou dostatečná," doplnil J. Petrlík.

Mezinárodní komise pro ochranu Labe věnuje hodně pozornosti také zlepšení druhové skladby živočišných, zejména rybích druhů v řece. Zlepšovat by se měla zejména prostupnost labského povodí pro tažné ryby (losos, úhoř). "Plán by měl zajistit další oživování řeky. Měl by být zárukou toho, že se Labe díky úzkému zájmu některých uživatelů již nebude objevovat mezi nejnesmyslnějšími plány v Evropě (5)," dodala Jana Vitnerová z Arniky.

Poznámky:

(1) Plán povodí je k dispozici zde: www.ikse-mkol.org/uploads/media/MKOL-MezinPlanPovodi_navrh.pdf
(2) Viz zprávu Arniky z 10. října 2008 k Mezinárodní konferenci o rtuti: http://arnika.org/novinky.shtml?x=2123418
(3) Podrobnosti k této chemické látce zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894
(4) O PFOS více zde: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=283593
(5) Více například na stránce www.bankwatch.org/billion

Další informace:

Tisková zpráva Arniky k problematice jezů na Labi (11.3.2009)

Rtuť v rybách vzbuzuje celosvětové obavy a volá po globální úmluvě (14.2.2009)


  [  Vytisknout  |  Doporučit  |  Zabookmarkovat  ]
webhosting, webdesign,
publikační systém: ECN
 
Sdružení ARNIKA  |  Chlumova 17, Praha 3  |  tel/fax: 222 781 471, 774 406 825  |  arnika@arnika.org